Jak pomoci budoucímu prvňáčkovi

Dítě má nárok na vhodný denní režim, na uspořádání dne tak, aby mělo čas naodpočinek, hru i na pobyt venku.

- dítě má možnost psát úkoly odpoledne co nejdříve, v první třídě se nezabývatškolními věcmi déle než půl hodiny

- dítě v první třídě rovněž přivítá pomoc rodičů při jejich vypracovávání

- dítě potřebuje, aby mu rodiče zajistili a obstarali všechny věci, které školavyžaduje, aby se nedostávalo do zbytečných těžkostí

- dítě očekává, že ho rodiče první den do školy vyprovodí, slavnostně obléknou,případně připraví dobrý oběd nebo večeři

- dítě má nárok na pěkný pracovní koutek a místo na osobní věci

- dítě má právo na klid při ranním vypravování, aby šlo do školy dobře naladěné- dítěti prospěje povzbuzování a pochvala, i když rodič nejsou se všemi jehovýsledky spokojeni

- dítě ocení, když si rodiče uvědomí, že škola není to jediné a nejhlavnější,že je spousta jiných činností, které může dítě dělat a být v nich úspěšné

Co by měly děti při nástupu do školy umět

- správně vyslovovat všechny hlásky

- mělo by umět poslouchat pozorně pohádku a jednoduše vyprávět její obsah

- mělo by umět vyřídit jednoduchý vzkaz

- mělo by umět pracovat jednoduše i ve skupině dětí

- mělo by vydržet nad zadanou prací alespoň čtvrt hodiny a být schopné jidokončit

- mělo by umět recitovat básničku, zazpívat písničku- mělo by vědět, jak se jmenuje, kde bydlí a kolik je mu let

- mělo by znát dny v týdnu- mělo by umět hrát jednoduché hry - Pexeso, Domino...

- mělo by znát číslice do pěti

- mělo by správně držet tužku mezi palcem a ukazovákem, aby konec tužky mířil krameni, netlačit

- mělo by umět vystřihovat jednoduché tvary

- mělo by poznat sluchem první a poslední hlásku ve slově- mělo by být samostatné v oblékání

- umět si zapnout knoflíky, zavázattkaničky

- mělo by dodržovat zásady hygieny, samostatně jíst příborem

- mělo by umět pozdravit, poprosit, poděkovat...

Co trénovat přes prázdniny

 - sebeobsluha - dítě se samo převléká, obuje se, samo se nasvačí,
stará se o své věci, dodržuje pravidla osobní hygieny

- komunikace - umí pozdravit, poprosit, poděkovat, srozumitelně formuluje
své myšlenky

- motorika - omalovánky, vystřihovánky, práce s nůžkami, lepidlem,
modelování, stavebnice, puzzle

- zrakové percepce - pexeso, dokreslování obrázků, hledání rozdílů,
hledání stejných tvarů

- sluchové percepce - básničky, písničky, určování na jakou hlásku
začíná či končí slovo, rýmy

- příprava na psaní - správné držení tužky (třemi prsty, jako když
"solíme")

- pravá x levá strana, nad x pod, před x za, větší x menší, více x méně

Genetická metoda čtení

Prvňáčci se učí číst genetickou metodou.  I když název zní poněkud neobvykle, je to metoda, která se u nás běžně používala před druhou světovou válkou až do 50. let minulého století. Tehdy se jí říkalo Kožíškova metoda podle známého spisovatele a učitele Františka Kožíška, který připravil pro děti slabikář "Poupata", ve kterém uplatnil tuto metodu. Tato metoda byla v rámci "jednotného školství ", podle sovětského vzoru, nahrazena jedinou analyticko - syntetickou (slabikovací) metodou, která se dodnes používá. Po roce 1989 byla genetická metoda opět oprášena, byly vytvořeny nové učebnice a na mnoha školách se podle ní prvňáčkové učí číst.

     Kdybychom tento název chtěli počeštit, asi bychom použili název "hláskovací" nebo "písmenková". Děti se totiž neučí číst slabiky, ale nejprve se seznámí se všemi velkými tiskacími písmeny, pak s malou tiskací abecedou. Učí se slova hláskovat a pak hned číst jako celek. Postupují od jednoduchých slov, znalosti svého jména a jmen svých spolužáků ke slovům těžším (např. slova s di, ti, ni, dě, tě, ně).

     Tato metoda umožňuje rychlé čtení s porozuměním, čtení jednoduchých smysluplných slov a vět. Děti tak mají pocit, že umí číst velmi rychle, textu rozumí, což je motivuje k dalšímu čtení a také psaní. Mají chuť vyjadřovat a zapisovat své myšlenky, zážitky, a tak je i práce v českém jazyce baví. A to je v dnešní době informační exploze velice důležité - umět číst dobře, rychle a s porozuměním.

Metodika v bodech:

- hry s vlastním jménem, které už děti umí napsat

- sluchová analýza slov (co slyšíš na začátku, co slyšíš na konci ...)

- sluchová syntéza slov (hra na Marťany - Co slyšíš, když říkám N-O-S?  Slyším nos. Obrácený postup jde obvykle hůře - Dej mi marťanskou hádanky ty.)

- procvičování analýzy a syntézy - rychlé hláskování, pomalejší hláskování, krátká jednoslabičná slova, dvojslabičná slova, později slova víceslabičná

- vyvozování a nácvik znalosti písmen velké tiskací abecedy

- nácvik psaní písmen velké tiskací abecedy

- skládání slov z kartiček s jednotlivými písmeny

- čtení jednoduchých slov - hláskovat nahlas a pak vyslovit najednou celé slovo: V-O-S-A => VOSA

- pokud nastanou obtíže - zrychlovat hláskování až do splynutí, až dítě slovo uslyší

- pokud čte dítě dobře jednoduchá slova, začne si hláskovat jen potichu (hýbe mluvidly) a vysloví slovo najednou - dvojí čtení (časem samo zmizí)

- další krok - dítě čte hlásky jen očima, vyslovuje nahlas, postřehne více slov za sebou, předložky čte dohromady se slovem a používá správnou intonaci

- ptejte se dětí na to, co čtou, nechte je vyprávět, nuťte je rozumět významům slov a vět, nuťte je dbát na správnou délku samohlásek při čtení i při   mluvení

Obrňte se trpělivostí, pokroky při zrakové i sluchové analýze a syntéze i při čtení jsou velmi individuální.

Nepodceňujte prosím význam domácího čtení. Pro správné zvládnutí techniky čtení s porozuměním textu je nutné číst denně!!!

Při výuce čtení pomáhají dětem různé hry se slovy, např. Na Marťany, slovní fotbal, rýmovačky, křížovky, kdo vymyslí nejvíc slov na určité písmenko, jméno-město-věc, písmenkové pexeso, kris-kros apod. Zkuste si na podobné hry najít čas, prožijete příjemné chvíle a děti i vy budete mít ze čtenářských pokroků velkou radost

(zdroj https://prvnaci-kounice-2014.webnode.cz/informace-pro-rodice/geneticka-metoda-cteni/)

Správné psaní

Je vhodné, aby dítě mělo na psaní a kreslení svůj pracovní kout se správně vysokou židli. Při práci by mělo sedět na celém sedadle, nohy by měly být opřené o podlahu, ruce o pracovní desku, tělo by mělo být mírně nakloněné dopředu, nemělo by se dotýkat hrany stolu. Dlaň levé ruky (u leváků pravé ruky) lehce přidržuje nakloněný papír nebo sešit. 

 Pokud vidíte, že vaše dítě drží tužku či pero nesprávně, upozorněte na chybu
a opravte ho. Dětem můžeme pro přiblížení říci, že prostředníček = postýlka pro
tužku, palec = peřinka, kterou se tužka přikryje a ukazováček = polštářek. Když
dítě stáhne prostředníček nahoru vedle ukazováčku a drží tužku nesprávně,
neozve se "zase špatně", ale třeba  "tužka zase spadla z
postýlky". Pro malého školáka je to zpráva, že tužka je nešikovná -
ne on. A taky je to trochu legrace, takže můžeme zasáhnout i častěji, aniž má
dítě pocit, že je nešika.

Pro nácvik správného držení tužky je dobré využívat trojhranný program
(trojhranné pastelky, trojhranný nástavec na tužku...). Praváci i leváci by
měli držet psací náčiní stejným způsobem, odlišnost je pouze v tom, že pravák
tužku táhne a levák ji před sebou lehce tlačí (nikoli tlačí na ni).

Tužka by
měla být dlouhá tak, aby přesahovala přes zápěstí, držíme ji asi 2 - 3 cm
nad špičkou a její druhý konec směřuje k rameni. Papír je nakloněný mírně
vlevo.

Správné, nejobvyklejší a také nejpohodlnější držení tužky využívá tří prstů -
na posledním článku prostředníku tužka leží, bříško ukazováku (ukazovák není
prohnutý, to je známka přílišného tlaku) a bříško palce ji shora přidržují.
Ostatní svaly ruky jsou uvolněné a dovolují snadnou manipulaci s tužkou do
různých směrů. Pohyb vychází z ramene.
 

 (zdroj text: www.vasedeti.cz/skolka/zs/grafomotorika)

 (zdroj obrázek: www.msmezidomy.cz)